Nedávno na internetu koloval populární dokument s názvem Plandemie. V tomto videu americká molekulární bioložka, dr. Judy Mikovits, popisuje její až dramatickou kariérní dráhu vědkyně a situaci kolem nynější pandemie. Brzy bylo video ze sociálních sítí odstraněno. Média nazvaly video jako konspirační, protože v něm bioložka podává nepodložené informace a často zabředává do konspiračních teorií. Bioložka např. tvrdí, že nošení roušek nezabrání šíření viru a je pro člověka nebezpečné. Nebo že současná pandemie je výsledkem spiknutí elit, které mohou využít současnou krizi k vydělání peněz. Velmi negativně reagovala i média u nás, včetně komentáře redaktora časopisu Respekt, Martina Uhlíře, pod názvem Dezinformační video: písek léčí, roušky zabíjejí a epidemiolog Fauci je vrah.
V mém komentáři se nebudu snažit vyvrátit argumenty americké bioložky. To už provedla mnohá média. Zaměřím se na část jejího vědeckého bádání, které souvisí s problematikou laboratorního šlechtění různých patogenů a virů. Zde bioložka přispěla především tím, že v roce 2006 identifikovala možné spojitosti mezi retrovirem XMVR a nemocí rakoviny prostaty. Tento retrovirus vznikl v minulosti laboratorní kontaminací při výzkumech s myšími retroviry. Bioložka se pak snažila identifikovat možné kauzální vztahy mezi tímto retrovirem a dalšími nemocemi, jako např. se syndromem chronické únavy. A dále, jestli se tento retrovirus nešíří skrze americkou populaci krevní infuzí či očkováním. Tzv. Lipkinova studie z roku 2012 však nepotvrdila výše uvedenou hypotézu o retroviru XMVR a nemocemi. Podrobnější vysvětlení jejího výzkumu, ale také reakci bioložky na kritiku médií najdete v její prezentaci a v tomto videu. Nedávno také vyšla její kniha Plague of corruption (Mor korupce), která se stala New York Times bestsellerem.
Výše uvedené okolnosti kolem uměle vytvořeného retroviru mě inspirovaly k tomu, abych probádal, jak by to vlastně s laboratorním šlechtěním organismů mohlo být, a jestli tato nepřirozená manipulace může nějak souviset se současnou pandemií.
Zjistil jsem, že již po několik dekád se vědci po celém světě šlechtěním různých patogenů a virů zabývají. Tyto výzkumy jsou obhajovány potencionálně větší připraveností společností na případnou pandemii. Oponenti však hlásají, že podobné výzkumy jsou velmi nebezpečné. Pokud by totiž došlo k úniku uměle vytvořených organismů, mohlo by to mít fatální důsledky pro celý svět. „Jediným výsledkem podobných výzkumů je vytvoření, v laboratoři, nového rizika, který není přírodního původu,“ tvrdí Richard Ebright, známý molekulární biolog z Rutgers Univerzity.
Po dlouhých debatách a rozsáhlé kampani mnoha významných vědců a expertů, se v roce 2014 vláda Spojených států rozhodla laboratorní šlechtění organismů zakázat. A mnohým odborníkům se opravdu ulevilo. „Vláda to konečně pochopila,“ sdělil Peter Hale, ředitel Nadace pro výzkum vakcín, novinám New York Times a pokračoval, „Čekali jsme na tento okamžik opravdu dlouho. Bude se mi spát mnohem klidněji.“ Nicméně, v roce 2017 byl tento zákaz zrušen, ačkoliv debata o přínosech a rizicích šlechtění organismů v laboratořích je dodnes velmi žhavá a v období pandemie velmi aktuální.
Realita je taková, že problémy s bezpečností má ve světě mnoho biolaboratoří, včetně těch ve Spojených státech. Tento fakt popisuje i např. investigativní reportáž americké stanice USA Today, která informuje, že případů porušení bezpečnostních pravidel jsou stovky a jejich vyšetřování jsou často netransparentní. The New York Times uvádí, že v roce 2019 došlo z důvodu porušení bezpečnostních pravidel k uzavření jedné z 263 registrovaných biolaboratoří s nejvyššími riziky, a to právě ve Fort Detrick. O této biolaboratoři se ve videu nechvalně zmiňuje i také americká bioložka. Možnost úniku viru covid-19 právě z této biolaboratoře je předmětem mnoha spekulací. Tuto teorii razí především Čína či Rusko a médii je posuzována jako konspirační.
Média v začátku pandemie vůbec nepřipouštěla, že by covid-19 nebyl přírodního původu. Nyní se situace mění a pomalinku přiznávají, že tento virus mohl vzniknout šlechtěním, kontaminací a následným únikem z nějaké laboratoře. V tomto kontextu se hovoří zejména o čínské biolaboratoři ve Wuhanu. Tuto možnost připouští i redaktor Respektu, Martin Uhlíř, v květnovém článku pod názvem Záhada netopýří ženy.
Zjistil jsem také, že ředitel Národního ústavu pro alergii a infekční nemoci ve Spojených státech (NIAID), dr. Anthony Fauci, je dlouhodobě do problematiky šlechtění organismů nepřímo zapojen. Připomínám, že Fauci je jednou z hlavních postav krizového štábu americké vlády během pandemie. A v dokumentu Plandemie, americká bioložka obviňuje Fauciho z možného střetu zájmů.
Podíváme-li se na fakta, zjistíme, že pod vedením Fauciho, NIAID přes hlavní organizaci, Národní ústav zdraví (NIH), dotoval od 90. let výzkumy šlechtění koronaviru v řádu stovek miliónů dolarů. Jejich výsledkem je několik patentů koronaviru, které limitují jakékoli jeho další komerční využití. V období 2014-2019 také NIH poskytl grant na výzkum koronaviru kontroverzní biolaboratoři ve Wuhanu, a to v celkové výši $7.4 milionů. Přitom byl během této doby ve Spojených státech takový výzkum zakázán.
Fauci byl také členem rady Akčního plánu pro globální očkování. A je jeden z hlavních aktérů, který tlačí na vývoj vakcín proti covidu-19. Americká vláda dokonce plánuje mobilizovat armádu s cílem aplikovat vakcínu na americkou veřejnost někdy koncem roku 2020. Přitom statistiky o úmrtnosti si úplně nevyžadují zrychlený proces vývoje vakcíny. V roce 2018 umřelo na normální chřipku ve Spojených státech 80 tis. lidí. Ke konci května 2020 bylo ve Spojených státech sice zaznamenáno kolem 100 tis. úmrtí, mnozí američtí doktoři však uvádí, že dochází spíše k nadhodnocování statistik úmrtí na následky koronaviru.
Situace by pak byla podobná té v České republice. Podle odhadů ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) nezemřelo primárně na nemoc covid-19 až 60 procent lidí z celkového počtu 317 usmrcených v ČR (k 27. 5. 2020). A více než dvě třetiny úmrtí byly ve věkové skupině 65 a starší. A jak uvádí studie ze Stanfordské univerzity, obdobná je i situace v mnoha zemích světa. Kromě toho, je covid-19 stále někde kolem 15. místa ve srovnání s dalšími příčinami úmrtí na světě. A z minulosti přece víme, že aplikace vakcín bez několikaleté zkušební doby, může vést k nebezpečným vedlejším účinkům. Obrovské zisky, které potečou farmaceutickému průmyslu z celosvětového očkování proti covidu-19, by neměly mít prioritu před možnými negativními dopady na zdraví člověka.
V dokumentu Plandemie také americká bioložka varuje před ekonomickým vlivem farmaceutického průmyslu, v jehož finančním zájmu je v co nejkratší době vyprodukovat vakcíny s celosvětovou aplikací. Např. šéf známé farmaceutické firmy, Pfizer, Albert Bourla, věří, že při „dobré konstelaci hvězd, bude vakcína připravená již v říjnu tohoto roku.“ (italika je autorova) V mnoha směrech může být dokument Plandemie dezinformačním. A různá tvrzení bioložky mohou být nesmyslná a je nutné je ověřit dalším zkoumáním a srovnáním zdrojů. Mě toto video inspirovalo k tomu, abych částečně probádal svět biolaboratoří plný nebezpečných patogenů a virů. Uvědomil jsem si, že pokud věda a výzkum jsou ovlivněny politikou a penězi, veřejné blaho nemusí být vždy nutně prioritou.
Autor: Radovan Dluhy-Smith
