Nový technologický pokrok zásadním způsobem změní náš život. Většinu rozhodnutí bude možné realizovat na mobilních přístrojích. Ekonomika se zefektivní. Moderní technologie však budou mít také dopady na zdraví člověka a na životní prostředí.
Svět se nachází v době tzv. „internetu věcí“ (angl. internet of things). Obklopují nás miliardy různých objektů připojených k bezdrátové síti internetu schopných okamžitě sbírat, vyměňovat a vyhodnocovat data. Blíží se období, kdy nám chytré telefony umožní vzdáleně ovládat ledničky, televize, toustovače, kávovary či klimatizaci. Při cestě z práce domů si budeme moci zapnout topení, myčku nebo si ohřejeme jídlo v mikrovlnce. Různé čipy, čidla a senzory nám poskytnou nevídané možnosti, jako např. jízdu automobilem bez řidiče. „Internet věcí“ prostoupí také ekonomikou. Rozšíří se ve zdravotnictví, službách, v zemědělství, v těžebním i automobilovém průmyslu. Horníci budou komunikovat pomocí videokonferencí. Internet věcí dovolí lékařům sledovat zdravotní stav pacienta na dálku. Ženy budou regulovat antikoncepční čipy přes telefonní aplikaci.
A právě rozsáhlejší zapojení člověka do internetové sítě je další fází této technologické „revoluce“. Tzv. „internet všeho“ (angl. internet of everything) a nová generace bezdrátového připojení páté generace poskytne trvalou virtuální komunikaci nejen mezi přístroji, ale také mezi uživateli a okolním světem. Prostřednictvím mobilní sítě, Wi-Fi, skenerů a dalších typů síťové komunikace budeme doma, v práci či na dovolené trvale připojeni k miliardám inteligentních koncových bodů. To nám umožní získat přesná data a okamžitě realizovat správná rozhodnutí. Budují se tzv. chytrá města (angl. smart cities), v kterých se komunikace povede víceméně virtuálně s důrazem na efektivitu, optimalizaci a produktivitu. Umělá inteligence a různí roboti se stanou součástí našeho každodenního života.
Vybudování „internetu věcí a všeho“ je pro firmy a globální ekonomiku obrovskou obchodní příležitostí. Internet všeho poroste ročně v průměru asi o 15 % a v roce 2025 dosáhne hodnoty 39 biliónů amerických dolarů. Pro srovnání HDP Spojených států je asi poloviční. Do stejného roku se počítá s připojením 41,6 miliard různých objektů. A právě související ekonomický růst „internetu věcí a všeho“ je jedním z jeho negativních stránek.
Produkce nových přístrojů a jejich brzké vyřazení novými technologiemi má závažný dopad na životní prostředí. V současnosti jsou na světě přibližně 4 miliardy „chytrých“ telefonů a jejich počet neustále roste. Pro výrobu telefonů a dalších moderních technologií se používají kovy, jako železo, hliník či měď. Při jejich těžbě dochází k devastaci přírody a k rapidnímu odlesňování Amazonie či pralesů v Indonésii. Navíc se tyto suroviny po jejich dalším zpracování obtížně recyklují. Obrovské množství techniky tak končí na smetištích a skládkách. Nové technologie si navíc vyžádá i vysokorychlostní internet páté generace. Jeho nedílnou součástí se např. staly tzv. malé buňky, které je nutno instalovat ve vzdálenosti každých 200-300 metrů. I ty se vyrábějí z kovů. A jen v New Yorku se jich plánuje zprovoznit více než 3 milióny.
Jaké negativní dopady může mít internet věcí a internet všeho na společnost a člověka? Díky němu budeme pod trvalou kontrolou mobilních telefonů, kamer, dronů, satelitů a další techniky. Všudypřítomné monitorování může být zneužito jak komerčně, tak politicky. Podle profesorky na Harvardově univerzitě, Shoshany Zuboffové, hrozí západním demokraciím tzv. kapitalismus dohledu. Firmy jako Facebook či Google již nyní dokáží analyzovat komunikaci uživatelů na sociálních sítích a předvídat jejich chování. Tyto informace pak využívají nejen k vytváření zisku, ale také k ovlivňování demokratických voleb. Jak může být kapitalismus dohledu doveden takřka k dokonalosti, nám ukazuje fungování autoritativního režimu v Číně. Úřady čínskou společnost pomocí moderních technologií důsledně mapují a posléze různě profilují. Místní obyvatelé obdrží kredity, které pak určují jejich práva a možnosti ve společnosti.
Zavedení internetu věci a internetu všeho pravděpodobně také ovlivní zdraví samotného člověka, a to především kvůli elektromagnetickému vyzařování z přístrojů, věží celulárních radiových sítí či tisíce satelitů, které z vesmíru pokryjí internetem páté generace prakticky všechna místa na zemi.
Vědci zkoumají vlivy neionizujících elektromagnetických vln na člověka a ekosystém již od druhé poloviny 20. století. Během tohoto období američtí odborníci Robert Becker, Allan Frey, ale také vědci z bývalého Sovětského svazu, československý vědec Karel Marha a mnoho dalších, zmapovali některé vlivy vysokofrekvenčního zdroje záření od 100 kHz do 10 GHz, které se dnes používá v bezdrátovém internetu. Tito a další experti popisují možné tepelné a netepelné účinky elektromagnetických vln na oči, reprodukční tkáně či na nervový a kardiovaskulární systém. Mezi vědci však do dnešní doby neexistuje konsensus, jestli elektromagnetické vlny ovlivňují lidský organizmus jen svými tepelnými účinky, nebo jestli jsou možné také účinky netepelné.
Existují platné limity, které nás před tepelnými účinky chrání. Nicméně případné netepelné biologické účinky se mohou projevit v podlimitních intenzitách záření. Federální komise pro komunikaci ve Spojených státech v roce 1999 uvedla, že netepelné vlivy na lidský organizmus mohou existovat, ale jeho dopady na zdraví nejsou přesně známy. V roce 2007 však izraelští vědci ze špičkového Weizmannova vědeckého institutu zjistili, že krátkodobé netermální záření z mobilů má účinky na naše buněčné procesy. Ty pak mohou sehrát v těle člověka negativní úlohu např. při agresivním chování rakovinových nádorů. Tato a další studie přiměly v roce 2011 Mezinárodní úřad pro výzkum rakoviny (IARC) zařadit elektromagnetické vlny z mobilních telefonů mezi možné lidské karcinogeny.
V roce 2018 rozvířily debatu o možných netepelných účincích studie amerického Národního institutu zdraví a italského Ramazziniho institutu, který se na výzkum rakoviny zaměřuje. Obě studie nezávisle na sobě potvrdily, že „elektromagnetické vlny mají biologické efekty u krys a některé z těchto efektů jsou karcinogenní.“ Ředitelka výzkumu Ramazziniho institutu, Fiorella Belpoggi, doporučila IARC, aby zpřísnila kategorizaci elektromagnetické záření a zařadila jej mezi pravděpodobné karcinogeny. “Ačkoliv riziko pro zdraví člověka je nízké, miliardy lidí jsou tomuto riziku vystaveny,“ uvedla ředitelka. Dá se předpokládat, že nový vysokorychlostní internet páté generace možné negativní dopady na zdraví člověka jen umocní.
Technologický pokrok přinesl lidstvu mnoho pozitiv. Internet věcí a všeho je v mnoha směrech báječná záležitost. A nabízí nespočet příležitostí. Vše má však své pro a proti. Proto je nutné, abychom prezentovali i tyto moderní technologie objektivně a v souvislostech.
Autor: Radovan Dluhy-Smith
